Internetový portál www.nasepojizeri.cz připravil pro své čtenáře seriál nazvaný Střípky historie a záhad z Českého ráje pan Ondřej Krotil se v tomto seriálu věnuje hradu Kumburk. Pro 2.díl nazvaný Kumburk očima archeologie poskytlo Nakladatelství PUTUJME rekonstrukce hradu Kumburk.
Aby si čtenář mohl udělat lepší představu, jak asi mohl hrad Kumburk vypadat v různých etapách stavebního vývoje.
Hrad si ponechal podobu od dob Hynka Krušiny z Lichtemburka a jeho syna Viléma. Tato závěrečná etapa se odehrála v 50 letech 15. století. Stavební historii již v minulosti zpracovali přední kasteologové Jiří Úlovec a Tomáš Tomíček a nebude na škodu připomenout jejich zjištěná fakta.
V první fázi byl hrad docela maličký, s jednou obytnou budovou a dva metry silnou plášťovou zdí. Plášťová zeď je druh bezvěžového opevnění, takže útočník není schopen rozeznat, co se skrývá za opevněním. Následně je připojeno opevněné předhradí a vstupní budova. Tato etapa se stala po roce 1300. Tedy po založení hradu.
V druhé fázi, po roce 1355, došlo ke statistickému zajištění stávajících budov.
Třetí fáze v letech 1360 - 1370 znamenala pro hrad podstatné rozšíření zastavěné plochy. U první (dnes druhé) hradní brány vznikla okrouhlá věž, která se dodnes nazývá Panenskou. Vznikl podsklepený palác, nová dvoumetrová obvodová hradba, strážnice za třetí (dnes čtvrtou) branou a drobná čtvercová věž, přizděná k paláci. 
Čtvrtá fáze, podle obou zmíněných kasteologů, zahájena kolem roku 1400, a pro Kumburk znamenala téměř kompletní přestavbu celého hradního jádra a výstavby masivní hranolové věže. Stavebník byl k této akci nucen ze statických příčin, které hrad provázejí i dnes. Nejspíš se muselo jednat o velmi náročnou, nevyhnutelnou přestavbu, která byla zřejmě příčinou zadlužení posledního Vartemberka. Jak jinak si vysvětlit, že poslední Kumburský Vartemberk, později pro velké dluhy o hrad přichází, a nakonec dožije v chudobě na dvoře v Radimi, kde bez potomků, kterým nemá co odkázat, umírá v roce 1410?
Pátá stavební etapa, byla již v režii Hynka Krušiny z Lichtemburka, v letech 1420 - 1440. Tato stavební fáze, je poznamenána husitskou revolucí, a tak není divu, že stavební vývoj, se zaměřil na vylepšení opevnění. Stavebník nechal zdvojnásobit výšku dnešní druhé brány, vybudoval nové zemní opevnění v západní části okružního valu a drobné opevnění pod první branou - která tam tehdy ještě nestála.
Šestá, závěrečná fáze znamená dnešní podobu hradu. Stavělo se v období 1454 - 1460. Vznikla dnešní první brána se vchodem pro pěší, na kterou navazovala strážnice s tzv. černou kuchyní, hradba spojující na jižní straně první a druhou bránou, na zemním valu zbudované půlválcové bašty, kterých bylo šest, z toho jedna dělová. Tak se stal hrad Kumburk jedním z prvních hradů, který se snažil o aktivní obranu a tím je do jisté míry unikátní i dnes.
Více si můžete přečíst přímo na stránkách Střípky historie a záhad z Českého ráje 2: Kumburk očima archeologie
sme pyšni na naše hrady a zámky, proto máme o ně zájem a máme je rádi, málokde v Evropě jich mají takové množství. Jsou jedinými staletými starožitnostmi, které si můžeme libovolně prohlížet, „sáhnout si“ na ně a spojovat je třeba s turistikou. Jsou staré, tajuplné, krásné i ve zříceninách. Vnímavý člověk - to je ten základní kámen našeho snažení, protože - jak prohlásil náš přední odborník na hrady a zámky Dobroslav Líbal - „Zaujetí památkami znamená především zaujetí lidmi“. Proto předkládáme veřejnosti naše produkty ve „stravitelnější“ podobě - drobné publikace psané formou blízkou kronikářským zápisům a pohlednice rekonstrukcí hradů i zámků, jak před staletími vypadaly (nebo mohly vypadat), v krajině. Putujme po hradech a zámcích je počin, který bychom mohli také nazvat "hrady a zámky trochu jinak". Nápad vznikl již někdy před 35 lety, ale musel čekat na svou příležitost, a také velmi dlouho uzrávat, než jsme ho mohli uvést v život.