Hukvaldy kolem roku 1720 a dnes

Rekonstrukce č.8

Hukvaldy u Příbora

Rekonstrukce hradu kolem roku 1720 a zřícenina hradu dnes.
Zhotoveno podle starého vyobrazení a písemných zpráv.

Hukvaldský hrad v době největšího rozsahu, kdy byl sídlem správy panství olomouckých biskupů. Vnitřní nádvoří starého hradu bylo obestavěno vysokými budovami paláců v renesančním
stylu (na obrázku v pozadí), takže se o Hukvaldech píše již jako o zámku. Proměněn byl i přístup tak, že byla s hradem spojena hradbami (na obrázku napravo dole) malá pevnost
na opačném konci zámeckého kopce (zády k malíři). Celý vrch se uzavřel kamennými zdmi, jež byly na několika místech přerušeny okrouhlými baštami (s ochozy pro střelce–mušketýry,
vidíme je v pozadí nalevo a napravo) a doplněny i hranolovými dělovými bastiony (jeden je v popředí napravo). Přibyly i další dvě brány se zvedacími mosty, vrátnice, kovárna, ubytovna
vojska v nízkém domečku (jeho střecha je napravo při hradbě) i malé hospodářství. Jedna z bašt posloužila jako kněžiště zámecké kaple, neboť zámek–pevnost osídlila vojenská
posádka — vidíme drobný výjev u velitelství (nalevo v popředí). Dnes už po ní nejsou ani stopy v terénu, zmizela i velká věž s průjezdem (dnes 3. brána). Pohled je vytvořen podle starých
vyobrazení, a tak víme, že vysokou špici na 4. bráně nahradily „cibule s lucernou“, jak se přezdívá báním a malé galerii pro zvuk zvonu.