Reklama na Nakladatelství PUTUJME v Archeologii Moravy a Slezska 2015

Archeologie Moravy a Slezska, XV. roč. sborníku, vyd. ČAS, regionální pobočka pro Moravu a Slezsko, Kopřivnice, Hulín, Újezdec u Luhačovic, Buchlovice 2015, náklad 250 ks, 338 čb. a b. fotografií, tabulek, map, nákresů, faksimilií a plánků, s. 252. Zájemcům o novinky z archeologického bádání a souvisejících pomocných historických věd v moravské a slezské oblasti se dostává o rukou kvalitně a zajímavě zpracovaný sborník s množstvím dokumentace.

 

Text je poutavý, fakty dobře doložený, a neměl by uniknout pozornosti odborné veřejnosti, ani těm, co se věnují historii, aniž by byli ostudně placenými profesionály. Dalibor Kolbinger, předseda pobočky, uvádí text zprávou o rozsáhlé činnosti pobočky v roce 2015. Antonín Galatík vzpomněl na svého otce Jana (+14. 5. 2015), výrazného člena Společnosti, „biochemika z povolání, amatérského archeologa i moravského historika ze záliby«, seznamuje a jeho životními osudy , bibliografií a seznamem jeho patentů. Aleš Uhlíř informuje a činnosti Archeologického klubu v Příboře a výsledcích jeho práce, co se zaměřuje víc na archeologií klasickou jistě vlivem staré kulturní oblasti a možná i nálezů Karla J. Mašky (1851 - 1916) v Šipce. Všímá si též přetrvávajícího odsouvání neprofesionální archeologie na vedlejší kolej a srovnává příznivější kulturní klima v Anglii. Třeba upozornit, že členy ČAS jsou stejně profesionální jako neprofesionální archeologové a nelze hovořit o vzájemném neporozumění, autor tak problémy vidí spíše ve zkostnatělé legislativě. V dalším článku informuje o setkání s renomovanými geology v Muzeu souvků v Bolaticích. Jiří Tichánek s Ladislavem Juráškem referují o velmi úspěšné přednášce o rodu Bítovských z Bítova. Zásadní význam v publikaci má oddíl Náletové zprávy-diskuse. Karel Faltýnek (NPÚ Olomouc) se zde věnuje lokalitám a nálezům na katastru Žádlovic, (m. č. Loštice). Bohatá kulturní oblast obývaná již pravěku dodnes vydává nejedno svědectví z minulosti (štípaná industrie, bronzová militária, loštická keramika ad.). Autor se zároveň věnuje historii místa a bádání. Věří, . spolupráce s detektoráři je taktičtější a rozumnější než dědičné nepřátelství. Uvádí pečlivý soupis archeologických nálezů a lokalit (Žádlovice „U dvora",  „Za zahradou", „Za zámkem", Žádlovice-Pavlov, „Na zahradách" ad.) a erudovanou studii přílohy. Radek Johančík se zabývá nálezy z lokality Nový Jičín-Loučka a pravděpodobného sídliště z doby bronzové na Kaní Hůře. Barokní opevnění popsané roku 2013 na Chlumku u Koryčan a další zbytky dobových fortifikací zaujaly Ladislava Kandrnála. Chlumecké polní opevnění považuje za narychlo zbudovanou redutu, jež viditelně ovládala všechny komunikace do Koryčan a zároveň kontrolovala i okolí města. Další nachází nad vsí Žlutavou a soustavu barokních pevnůstek situuje mezi Kovalovice a Popůvky. Tématem Jiřího Peterky jsou hraniční kameny vymezující krnovské a bruntálské řadové panství. Hranečníky opatřené vytesaným tlapatým křížem německého řádu s vévodskou či knížecí korunkou střídají další se stejným symbolem sousedního knížectví, korunou, písmenem J (Jitgerclorf - Krnov) včetně data 1727 a poštovní trubkou pod nimi. Autor se též podrobně zabývá hraničními spol, majitelů obou alodů (1584 - 1727). Jan Štěpánek a J. Tichánek se věnují zaniklému zámku v Horních Třanovicích. Sledují historii obce, jejích držitelů i budování zámku až po jeho zánik za Beesů z Chrastiny. Pozůstatky historické stavby nacházejí pomocí stavebního průzkumu v areálu bývalého dvora (průčelí, stopy v interiéru). J. Tichánek a L. Jurášek se vrací k historii hrádku v Bítově (okr. N. Jičín) a lokují jej podle názvu a nápadných terénních tvarů. Soustředí dostupné archívní zprávy o průběhu jeho držby i době existence stavby. Text doplnili genealogií Bítovských, Bítovských z Deštné a Hrabyňků z Bítova. K článku patří i pozoruhodné rekonstrukce sídla od J. Štěpánka. Další pevnůstkou, jíž se věnují J. Tichánek a J. P. Štěpánek, je Příborský hrádek situovaný, ve strategické poloze na ostrožně nad řekou Lubinou v místech kostela Narození Panny Marie se zbytky hrazení. V gotické stavbě (13. stol.) nachází svorníky se znaky města a šlechty (Kravařů a Šternberků), měšťanů a cechů a na stěně erbovní desku Hückeswagenů. Velmi zajímavou součástí textu je opět řada rekonstrukcí kostela a hradu i výsledky zkoumání chrámové krypty, ohradní zdí i archeogeofyzikálního průzkumu. A. Uhlíř přispěl studií o agrárních hromadách a valech v okolí Milotic nad Opavou, které nejčastěji vznikaly na mezích polí z kamení po staletí vybíraného při orbě, a vedle pečlivě poskládaných placáků nachází i neuspořádané kupy, co někde  sloužívaly jako materiál pro stavby. V kostele sv. Martina v Buchlovicích se nachází tři náhrobníky Heleny Ždánské ze Zástřizl, Kun-huty Petkvaldské z Petřvaldu rozené Prakšické ze Ziístřizl a epitaf Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, z nichž Martin Žižlavský zkoumá první dvě a srovnává s paralelními artefakty jinde. V kapitole Hypotézy-diskuse pátrá Igor Jalůvka po původu jména řeky Lubiny. Vychází z lidových tradic, ale též ze staročeštiny a dává jméno do souvislosti se vsí Lubno (m. č. Frýdlantu n. Ostr.). Velmi zajímavé bádání rozšiřuje na příbuzné termíny z různých teritorií slovanských obyvatel, ba obdobu nachází i v prostředí italské Friuli či provincii Pessaro.  Alexej Šimoňák upozorňuje na směrník v expozici Obecního muzea v Jindřichovicích. Marián Soják přispěl vzpomínkou na Františka Javorského (1934 - 2000) zbaveného možnosti pokračovat ve studiu v Kežmarku „za protikomunistickou Činnost`. Později řídil záchranné výzkumy archeologických lokalit v oblasti Spišské Nové Vsi jako zaměstnanec odloučeného pracoviště AÚ SAV. Dalibor Kolbinger navazuje na dřívější informace, doplňuje je obsáhlým expozé k historii archeologického bádání na východní Moravě a především barvitými postavami aktérů. Prvním je zakladatel brněnského Moravského archeologického klubu, známý archeolog dr. Inocenc Ladislav Červinka (1869 - 1952), který je v oboru dodnes uznávanou autoritou. Červinkův synovec MUDr. Vojtěch Darebník (1898 - 1986) se celý život ovlivněn strýcem věnoval Úspěšným vykopávkám a numismatice. Místopředseda (1919 - 1831) prvorepublikové Společnosti čs. prehistoriků JUDr. Josef Zavadil (1855 - 1936) sice hádal na Kroměřížsku, ale je známý i z průzkumu slovenského Děvína. Velký význam pro poznání starého Hulínska měl železničář Jaroslav Kryl, který se po svém umístění na stanici slovenského Plešivce účastnil výzkumu jeskyně Domica s proslulým slovenským archeologem PhDr. Janem Eisnerem (1885 - 1967). Kustodové muzeí v Kroměříži Stanislav Hlobil a v Holešově Bohumil Struhala (1893 - 1982) kromě jiných zkoumání odstartovali záchrannou akcí rozsáhlou plošnou výzkum ve známé hulínské cihelně pod vedením dr. V. Spurného (Ati Praha), Zory Trňáčkové a dr. Jiřího Říhovského (AČ Brno). K neprofesionálním badatelům a Krylovým či Struhalovým spolupracovníkům patří též holešovský učitel Gustav Jančík (1900 - 56). Třeba uvést, že autoři textů sborníku (J. Polášek, D. Kolbinger, J. Janál, J. Mihal ad.) pokračují ve výzkumné činností na Moravě, ve Slezsku, ale i na Slovensku, jsou členy či vedoucími pracovníky ČASU, ale jejich výčet není ale zdaleka konečný. Autor se pak hlouběji věnuje vzpomenutému JUDr. J. Zavadilovi, prof. RNDr. Františku Sojákovi, gymnaziálnímu profesoru Josefu Waldmanoui (1891 - 1956) pronásledovanému nacisty, jeho kolego. Jakubu Trnkovi, baťovci J. Doleželovi (1910 - 91)1 rolníku Antonínu Chytilovi (1899 - 1974). Nejrozsáhlejší část textu patří životu a rozsáhlé archeologické činnosti hudebníka Jaroslava Očenáška st. (1901 - 67) a jeho stejnojmenného syna učitele Jaroslava Otčenáška ml. (1927 - 2012), který se zdárně ubíral v otcových šlépějích. V závěrečné části nalézáme odkaz na Jana Padycha, autora literárních příběhů z pravěku. A. Uhlíř upozorňuje na ostravského Arnošta Hanáka, autora kresebných a malířských rekonstrukcí pravěké fauny a života lidí. Umělec se hlásí k dílu Z. Buriana (+1981), jehož práce jsou bohužel po smrti jeho manželky především díky výši nároků jeho dědiců v našich poměrech takřka nepublikovatelné. Dozvíme se též o publikační činnosti Marie Šulákové, o trilogii Bořka Žižlavského Chřiby: studánky vyprávějí příběhy III. či dalších aktivitách Zdeněk Smiřický, vzpomíná vlastivědného pracovníka Jindřicha Plevu (1928 - 2005) a D. Kolbinger  věnuje nekrolog publicistovi a učiteli PhDr. Josefu Novosadovi (+ 24. 10. 2015). Návštěvu nového muzea v Prosenicích u Přerova nabízí Milan Pospíšilík. Dáša Zouharová upozorňuje na publikaci M. Režného: Drahanskou vrchovinou ve stopách Ervína Černého, lékaře a archeologa (viz výše) a knížku E. Černého-Křetínského: Příhody z pátrání po zaniklém životě v lesích Drahanské vrchoviny. Sborník končí nekrologem Josefa Adamce (1945 - 2. 1. 2016), významného regionálního badatele ze Štramberka, je doplněn výběrem bohaté bibliografie.


Poslední číslo sborníku je velmi obsáhlé, dál významně doplňuje archeologickou mapu Moravy a Slezska, ale obsahuje též nemalé penzum etymologie i regionální historie. Nelze než jej opět vřele doporučit odborné i neprofesionální obci zájemců o doby a děje minulé, kam již mnohdy lidská paměť nedosahuje.


Text: Jiří Karel

 

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: