Přimda - hrad jižně od Tachova

Vaše cena:

56 Kč

Skladem

Obj. číslo:

BC086

Sběratelské č.

086

EAN kód

9788087891018

ISBN kód

978-80-87891-01-8

Druh zboží

Publikace - 14,8 × 21,0 cm (A5)

Vazba

Brožovaná bez přebalu matná

Kraj

ČR - Plzeňský

 

Přimda - hrad jižně od Tachova

Svazek č.86
Na 35 stranách osudy hradu a jeho pánů, 31 fotografií, 3 kresby s podobou v minulosti, příběhy, jež se k místu váží, půdorys s popisky, situace a seznam všech majitelů.

Zpracoval, rekonstrukcí a kresbami doplnil a upravil: Rostislav Vojkovský
Fotografie: Ladislav Juroš, Rostislav Vojkovský
Půdorys a situaci zhotovil: Ladislav Juroš

Vydalo a vyrobilo nakladatelství PUTUJME
Řada vlastivědných průvodců - Putujme po hradech a zámcích

Svazek č.86

 

a 35 stranách osudy hradu a jeho pánů, 31 fotografií, 3 kresby s podobou v minulosti, příběhy, jež se k místu váží, půdorys s popisky, situace a seznam všech majitelů.

 

Přimdu ovlivnil sklonek roku 1989 více než kteroukoli jinou památku. Po otevření státní hranice se "západním"
Německem už nebyla Přimda místem "na konci světa". Vrátilo se, co bylo po mnoho století: stala se opět průjezdním místem na silnici Praha - Norimberk. Nadšení ze svobody vystřídal povzdech z množství aut a kamionů, ale na podzim roku 1997 si přimdští obyvatelé oddechli, když byla dálková doprava svedena na dálnici. Od té doby se do Přimdy už zaplaťpánbů zase jezdí za opravdovou rekreací a poznáním. Jednu atraktivitu má nade všechny - zříceninu románského hradu. Je dnes víceméně známo, že Přimda patří k nejstarším českým hradům - proč neříct narovinu, je z nich nejstarší. Její výjimečná poloha na nejzápadnější hranici království a nové republiky dává tušit, proč tomu tak je. Masiv výrazného kopce má nižší jižní část hřebene, odkud byl a je dodnes vynikající výhled do Čech i do Bavorska. Měla tedy "naprosto výjimečné postavení jako pevný bod ochrany hranic a strážce jedné z hlavních zemských cest Praha - Norimberk". Na dohled se vinula cesta z Prahy přes Plzeň a Kladruby (zdejší benediktinský klášter stál údajně už po roce 1115) k hranicím, dnešnímu Rozvadovu a jeho bavorskému protějšku Vohenstraussu. Cesta vedla průsmykem v hranicích mezi šumavskými vrchy a Českým lesem. Přimda byla hradem českým jen proto, že ležela na území Čech, ale i odborné práce se shodují na tom, že ji nezaložil český zeměpán, jak by se zdálo, ale „nějací Němci“. Tak opatrně je nazývá kronikář Kosmas ve své Kronice české. Nepochybně nechtěl nebo nemohl jmenovat onoho pána, z jehož příkazu se tak stalo.

 

 

V řadě vlastivědných průvodců » Putujme po hradech a zámcích « vyšly: Starý Jičín, Štramberk, Šostýn, Hukvaldy, Frýdek, Nístějka, Janský Vrch, Bruntál, Bouzov, Kost, Humprecht, Trosky, Bezděz, Rychleby, Frýdberk, Kaltenštejn, Sovinec, Frývaldov, Bradlec, Valdštejn, Vranov (Malá Skála), Zbirohy, Navarov, Tolštejn, Cvilín, Vartnov, Karlštejn, Vikštejn, Jenštejn, Houska, Valečov, Hradec, Helfštýn, Čeladná, Drahotuš, Kolštejn, Stará Bělá, Velké Losiny, Úsov, Nový Hrad, Brníčko, Kumburk, Frýdštejn, Mnichovo Hradiště, Štěpanice, Náměšť na Hané, Edelštejn, Leuchtenštejn, Koberštejn, Kvinburk, Olomouc, Stará Ves, Slezská Ostrava, Cimburk u Městečka Trnávky, Pernštejn, Hrubá Skála, Drábovna, Pulčín, Zubštejn, Šternberk, Aueršperk, Pyšolec, Starý Světlov, Nový Světlov, Lichnice, Plumlov, Drahanovice, Purkhybl, Košťál, Raduň, Svojanov, Freudenštejn - Firstenvald, Bílá, Vajsenstejn - Rabenstejn, Kokořín, Harasov, Loket, Adršpach, Medlice, Šternek, Vildštejn, Hluboký, Nový Jičín, Hamrštejn, Bělá, Přimda, Rožmberk, Volfštejn, Házmburk, Gutštejn, Veveří, Kamýk, Oltařík, Michalovice, Zvířetice, Jeseník nad Odrou, Hrubý Rohozec, ŠtandlKrasíkov, Křivoklát, Střekov, Děvičky, Sirotčí hrádek a připravují se další ...

 

 

 

Hodnocení výrobku:

12345

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: