Archeolog z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Karel Faltýnek ukazuje fragment takzvané loštické keramiky, pro kterou je typický „puchýřovitý“ povrch způsobený výrobou z grafitové hlíny obsahující minerál pyrit. Úlomek nalezl při záchranném průzkumu v příkopu bouzovského hradu. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny
O hradu Bouzov se písemné prameny poprvé zmiňují v roce 1317. Olomoučtí archeologové ale při záchranném výzkumu v jeho příkopu zjistili, že stál již ve 13. století.
Před dvanácti lety se do příkopu na hradě Bouzov nedaleko Mohelnice chystali zavést horkovodní topení. Pro Karla Faltýnka a další archeology z odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci to znamenalo jedinečnou možnost provést záchranný výzkum.
Pod bíle omítnutými budovami s hranolovou hodinovou věží vykopali do země několik sond. Totéž později udělali v místě zvaném malý dvorek o několik desítek metrů dále.
Nalézt se jim podařilo celou řadu předmětů, avšak jako nejdůležitější se ukázaly fragmenty keramiky z období kolem poloviny 13. století odkryté v druhotných polohách, tedy na místech, kde se původně nenacházely. Do dějin opevněného sídla přinesly přelomovou informaci. „Dokládají, že nějaká podoba hradní stavby musela existovat už před padesáti až sedmdesáti lety před první písemnou zmínkou v roce 1317,“ osvětlil Karel Faltýnek.
Velká přestavba archeologii nepřála.
Střep keramické nádoby pocházející z 13. století. Podobné objevili archeologové v příkopu hradu Bouzov. Potvrzují jeho vznik už v době vlády posledních Přemyslovců. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny
Vzhled nejstaršího hradu není možné určit. Na jeho základech stojí současné objekty. „Ty obrazně řečeno připomínají bohatě nazdobený korpus dortu s třešničkami v podobě věžiček,“ poznamenal archeolog.
Petr Komárek/Hanácké noviny
